Poznámky

Poznámky:
Viz Polák. A. - Farský, R. (1951), s. 17.
Viz Kovářů, V.: Lidový kroj na Valašsku. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské folkórní sdružení, 2008, s. 17.
Viz Riegl, D. (1976), s. 85.
Viz Ottův slovník naučný (2005), s. 831. Dále jen OSN
Viz Polák. A. - Farský, R. (1951), s. 20.
Viz Riegl, D. (1976), s. 84-85.
Viz Slownjk česko– ecký Josefa Jungmanna (1835-1839), heslo haras.
Viz Masarykův slovník naučný: lidová encyklopedie všeobecných znalostí (1925), s. 68. Dále citováno jako MSN. Také viz OSN, s. 878.
Viz Polák. A. - Farský, R. (1951), s. 105.
Viz Teršl, S.: Abeceda textilu a odívání. Praha: NORIS, 1994, s. 68. ISBN 80-900908-7-7.
Viz Kovářů, V.: Lidový kroj na Valašsku. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské folkórní sdružení, 2008, s. 17.
Viz Ludvíková, M. (2002), s. 102.
OSN, 287.
Viz Ludvíková, M. (2002), s. 102.
Viz Polák. A. - Farský, R. (1951), s. 39. Flanelů bylo mnoho druhů a do obchodů přicházejí pod různými jmény. Běžný bývá košilový flanel a normální bavlněný flanel, který je utkán z režné osnovy waterové (z ča 16 až 22) a z mulového, mírně krouceného útku (z ča 10 až 18). Bývá barven v kuse, potiskován a oboustranně česán. Používá se ho na zimní prádlo, halenky a podobně. Speciální blůzkové flanely mají vazbu plátnovou, keprovou, fantaskní. Jsou z vlny, polovlny i bavlny, a to hladké, pruhované, kárované (ve světlých i tmavých barvách) a různě česané. Keprový flanel je tkán ve vazbě keprvé. V té jsou provázány všechny těžší flanely, lehké a střední se tkají ve vazbě plátnové. Tak zvaný lama–flanel je také bluzkový, je měkký, přitom má omak plný a příjemný. Osnovu i útek má z dobré mykané vlněné příze. Při úpravě je trochu valchován a česán. Vyrábí se bílý, jednobarevný a vzorovaný. Tak zvaný vojenský flanel je tkán z bavlny ve vazbě keprové. Je buď režný nebo bílený nebo modře nebo červeně pruhovaný. Po osmnácti bílých má 2 nitě barevní. Je tkán z osnovy waterové a z útku mulového za použití čísel uvedených u normálního bavlněného flanelu. Při úpravě se počesává po jedné straně. Fancy-flanel je tkán v plátně, řidčeji v kepru z osnovy režné, nebo při šlichtování barevné, a z bavlněného útku melírovaného. Je to vigoňová imitace. Celovlněné flanely mají osnovu z vlny mykané nebo česané a útek je z vlny mykané. Vazbu mají plátnovou nebo keprovou. Jsou valchovány, popřípadě počesány. V kepru tkané s vlněnou mykanou přízí v útku jsou vlněné flanely zvané velours de la laine, foulé, vlněné veloury atd. Slouží zejména na letní pánské kalhoty apod. Polovlněné flanely mají osnovu bavlněnou, útek z vlny česané. Jsou pruhované nebo kárované. Šijí se z nich šaty, blůzy, sportovní obleky a pod. Flanelům jsou podobné barchenty.
Viz Teršl, S. (1994), s. 55.
Viz Teršl, S. (1994), s. 60.
Viz Svobodová, V.: Lidová a manufakturní textilní výroba s přihlédnutím k vývoji na Moravě. In Lnářský průmysl, Supplementum 2. Trutnov 1983. S. 180. Dokonce uvádí, že poslední kazamírák zemřel v obci Osové na západní Moravě v roce 1868.
Viz Teršl, S. (1994), s. 56.
Viz Ludvíková, M. (2002), s. 103.
Peter, K. (1916) v knize Materialienkunde používá formulaci... ist aus meliertem Streichgarn gewebt ... Viz s. 7.
Viz Polák. A. - Farský, R. (1951), s. 121 a Teršl, S. (1994), s. 51. Dále MSN, s. 525 a OSN, s. 249.
Viz Československá vlastivěda. Díl III. Lidová kultura. Praha: Orbis, 1968. 783 s.
Viz Teršl, S. (1994), s. 19.
Viz MSN, s. 160.
Ottův slovník naučný vyjmenovává také další řadu látek z mykané vlny, více nebo méně zplstěných, a tudíž velmi podobných suknu: bucksin, coatiny, flanel, kašmiret, kazamir, kersey, molton, ratine
Viz Polák. A. - Farský, R. (1951), s. 20.
Viz Teršl, S. (1994), s. 27.
Viz Svobodová, V. (1983) s. 58. Cajky popisuje jako celolněné nebo pololněné (lna a len) ve dvou variantách geometrického vzoru. Tkaly se plátnovou vazbou v kombinaci s keprovou nebo rypsovou.
Viz Polák. A. - Farský, R. (1951), s. 21.
Vis Polák. A. - Farský, R. (1951), s. 78. a Teršl, S. (1994), s. 120.
Viz Peter, K.: Materialienkunde (1916), s. 103. Listr se používal na oděvy, pláště, zástěry a spodničky.
Viz Riegl, D. (1976), s. 89.
Viz Jeřábek, R.: Počátky národopisu na Moravě: antologie prací z let 1876-1884. Strážnice: Ústav lidové kultury, 1997. S. 52.
Viz Svobodová, V. (1983), s. 181
Viz Polák. A. - Farský, R. (1951), s. 105-106 a Teršl, S. (1994), s. 225.
Viz Svobodová, V. (1983), s. 185.